5 desek - Petr Ševčík

Je tu další muzikant z metalového podhoubí, který zasvětil svůj volný čas hře na tlusté struny! Basák Petr Ševčík je členem kapel Diversity a Morthymer! Dříve působící v mosteckých Deathstar, kteří již nejsou aktivní. Jaké desky jsou pro něj zásadní?


Celkově jsem se k muzice dostal jako teenager. Určitě už někdy od 13 let se mi líbily kapely tvrdšího ražení, který nepředstavovaly (aspoň ne pro mě) klasickej mainstream té doby, nebo popík. Na základce jsem hodně jel kapely jako Limp Bizkit, Linkin Park nebo Korn.

Limp Bizkit - Significant Other


Jako první bych teda uvedl asi Limp Bizkit a desku "Significant Other", protože linky basáka Sama Riverse mě vždycky bavily a stále baví.

Sepultura - Schizophrenia


První kapela, která mě ale rozhodně ovlivnila jako hudebníka, byla Sepultura. Nikdy jsem nebyl vášnivým fanouškem Metallica nebo Slayer, jejich tvorba mě nějak neoslovila, ale Sepultura, to pro mě byl top. Dokonce jsem si jako první kérku nechal na lýtko udělat tribal "S", který mám do teď, akorát v upravený formě. Mám rád celou diskografii asi až k Nation, pak už pro mě přestala být tvorba zajímavá. Nejvíc jsem ale asi sjížděl album "Schizophrenia", ze kterýho jsme s bráchou hráli sedmiminutovou instrumentálku Inquistion Symphony, nebo třeba Troops Of Doom (pozdější remaster desky).

Death - Individual Thought Patterns / The Sound Of Perseverance


Když bych pokračoval chronologicky, jak se mi měnila "chuť" na různé styly (hudební žánry), tak jsem po čase pomalu thrash metal opustil úplně a přešel směrem k death metalu, který mě drží do současnosti. Jako třetí musím uvést určitě kapelu Death. Chuck byl prostě jedinečný hudebník a s bráchou jsme dlouhá léta sjížděli celou diskografii. Jejich tvorba nás posouvala dál jako muzikanty, protože jsme se podle ucha a občas pomocí tabulatur učili různé skladby. Třeba Cristal Mountain, nebo pro mě jako basáka zásadní "Spirit Crusher", tu musí umět snad každej metalovej basák. :) U nich neumím moc rozhodnout jaká deska mě ovlivnila nejvíc, na stejno tam jsou "Individual Thought Patterns" a "The Sound Of Perseverance".

Necrophagist - Epitaph


Noo a teď už to bude těžší, protože v tuhle dobu, kdy mi bylo 20+ jsem sjížděl kde co. Vše co se mi prostě líbilo hudebně. Už to ale víc zavánělo progresivitou, takže už se jednalo o kapely jako Nevermore, Nile, Dying Fetus a nebo třeba Necrophagist. Co se týká basových partů, tak mě rozhodně odkouřili Necrophagist a jsem strašně rád, že jsme měli možnost je vidět ještě na Brutal Assault před jejich rozpadem. Jako čtvrtou desku bych uvedl "Epitaph".

Animals As Leaders - Animals As Leaders


Těžko rozhodnout co zvolit jako poslední zásadní desku, která mě ovlivnila, ale jelikož se teď sami s naší kapelou Diversity věnujeme progressive instrumentální hudbě, tak bych uvedl Animals As Leaders a jejich stejnojmennou první desku. To, co předvádí trio Tosin, Javier a Matt je prostě neskutečný a každý, kdo holduje instrumentální muzice, musí na první poslech poznat, že se jedná o AAL.